Vystudovala kvalitu potravin, je ultimátní milovnice jídla, tedy foodie, ráda objevuje svět prvovýroby, věnuje se reportážní a portrétové fotografii, pro svoje klienty vytváří obsah s danou tematikou a do České republiky poprvé před dvěma lety přivedla festival RestaurantWeek. Anna Grosmannová žije na trase Praha Mnichov a když nevzdělává sebe nebo své okolí, učí své děti tomu, čemu učili její rodiče jí: že stejně vše, co nám svět nabízí, by mělo mít jednu zásadní vlastnost — opravdovost.
Restaurant Week si za poslední dva roky v České republice získal celou řadu příznivců, ve světě má ale festival velmi silné renomé. Odkud přesně RestaurantWeek pochází?
RestaurantWeek pochází z New Yorku a poprvé se konal v roce 1992. Impulsem byl průvodce Zagat, který už tehdy fungoval jako klíčový zdroj informací o restauracích. Manželé Tim a Nina Zagatovi v roce 1979 začali sbírat hodnocení restaurací od přátel a vytvořili jednoduchý průvodce, který rychle nabyl obrovské popularity. Jejich koncept hodnocení byl demokratický — názory byly sesbírány od široké veřejnosti, nikoliv jen od profesionálů. V tom je RestaurantWeek v České republice hodně podobný.
V roce 1992 se v New Yorku pořádala konference OSN a město chtělo přilákat delegáty i do gastronomických podniků. Ve spolupráci s tehdy již etablovaným Zagatem vznikl první RestaurantWeek, během kterého nabídly nejlepší restaurace výhodná degustační menu. Akce měla obrovský úspěch, což vedlo k jejímu každoročnímu opakování a rozšíření nejen po celých Spojených státech, ale i do zahraničí.
Co podle Vás stojí za úspěchem projektu ze strany hostů i zapojených restaurací?
Pro hosty je skvělé, že jim festival nabízí kvalitní výběr restaurací, takže nemohou šlápnout vedle. Navíc se díky výhodným cenám dostanou i do podniků, které by jinak třeba nenavštívili. Restaurace zase získávají nové hosty a mají šanci se zapsat na jejich pomyslnou mapu. Když hosté později plánují oslavy nebo rodinné akce, často se vrací právě do podniků, které během festivalu objevili.
Na jaké restaurace se můžeme těšit letos na jaře?
Těší nás, že se nám ve festivalu objevují podniky jako Next Door, Dejvická 34 nebo Apelace 21. Velkou radost nám dělají i zapojené hotelové restaurace, mezi stálice patří The Artisan nebo ZEM. Nově letos na jaře přivítáme oblíbenou karlínskou Spojku, Vínograf, kde hostům k menu doporučí i vinné párování z nepřeberného množství českých a zahraničních vín, nebo autentickou restauraci Gardens, která, jak již z názvu vypovídá, okouzlí nádhernou zahradou a nabídne pokrmy především italské a francouzské kuchyně. Její mladší sestřička River’s smokelab excelovala v podzimní edici RestaurantWeeku a své experimentální menu inspirované kouřem hostům naservíruje i letos na jaře.
Donedávna byl Restaurant Week vyloženě pražskou záležitostí. Na podzim loňského roku se přidalo Brno. Chystáte se zapojit i další města?
Ano, letos plánujeme expanzi do Plzně a Ostravy. Je skvělé vidět, že kvalitní gastronomie se rozvíjí i mimo hlavní město.
Jak se za posledních deset let změnila tuzemská gastro scéna?
O tom jsem právě chtěla mluvit. Výrazně dospěla a dnes už není kvalitní gastronomie pouze doménou Prahy. Například v Olomouci máme Long Story Short, v Brně zase Essens nebo Element. To by ještě před pár lety nebylo myslitelné.
V době, kdy se potkáváme, zažívá česká gastro scéna významné prvenství — konečně i k nám dorazil gastronomický průvodce, francouzský Gault & Millau, to už o něčem také vypovídá, nemyslíte?
Vypovídá to mnohé! Fakt, že letos navíc vyšel první ročník české verze prestižního průvodce Gault & Millau, míní o vyspělosti tuzemské gastronomie. Inspektoři tohoto průvodce mohli s čistým svědomím zařadit do hodnocení 270 restaurací, z nichž 165 dokonce ocenili slavnými ‘čepicemi’. To je velký úspěch a důkaz, že i gastronomie má u nás co nabídnout napříč republikou.
Kromě kvality jídla nebo obsluhy by měl foodie vnímat původ surovin, sezónnost pokrmů a originalitu kuchaře.
Téma letošního Restaurant Weeku je „Buď foodie!“. Myslíte si, že každý může být foodie?
Určitě! I když se mnoho lidí stále cítí zastrašených — foodie kultura je pro každého. Stačí ochutnat něco nevšedního: třeba mořské plody nebo medium rare steak. Pro nás možná samozřejmost, ale pro někoho z menšího města nebo starší generace to může být nový zážitek.
Pro koho je tedy festival určený primárně?
Obzvláště letos je RestaurantWeek určený všem, kteří jsou, nebo by chtěli být, foodie, ale možná mají strach z nového nepoznaného. Cílem festivalu je pomoci překonat bariéry, které hosté mohou mít, a ukázat, že být foodie může být dostupné pro každého. Díky jednoduchému rezervačnímu systému si vše zařídíte z pohodlí domova a pak už jen přijdete do restaurace, aniž byste museli cokoliv dalšího řešit. Pro hosty je to velmi pohodlné. A z pohledu e-commerce to navíc do gastronomického oboru přináší nový vítr a zajímavý potenciál, který by se dle mého názoru měl dál rozvíjet.
Design restaurace je nedílnou součástí celkového gastronomického zážitku. Vytváří první dojem a ovlivňuje, jak se v podniku cítíte. Fakt, že letos navíc vyšel první ročník české verze prestižního průvodce Gault & Millau, míní o vyspělosti tuzemské gastronomie.
Jaké faktory by měl dobrý foodie v restauraci sledovat?
Kromě kvality jídla nebo obsluhy by měl foodie vnímat původ surovin, sezónnost pokrmů a originalitu kuchaře. Mě osobně zajímá kuchařův rukopis a jeho kreativita. Hledám chytrou kuchyni, kde je chuť důležitější než forma. Nebažím po gelech a redukcích. Mnohem víc mě zajímá, jestli jsem měla jídla „plnou pusu“ a jestli jsem si na restauraci vzpomněla o půl roku později s jasnou vzpomínkou na to, co jsem jedla. To, co může začínajícímu foodie hodně pomoci při rozpoznávání dobrého konceptu, je právě jeho vyhraněnost. Jakmile je na jídelním lístku rozkročeno do české, italské a ještě navíc japonské kuchyně, je to vykřičník. Oproti tomu se podívejte, kde sedíme – Amano se nesnaží uspokojit všechny, prostě jede kvalitní italskou. A tak máte-li chuť na prvotřídní pastu, vzpomenete si na ně. Kdyby tu k tomu ještě na lístku měli podprůměrný burger, sushi a španělského ptáčka, rozhodně by vám v mysli nevytanuli. Samotná karta prozradí na restauraci hodně.
Jak moc je důležitý design restaurace?
Design restaurace je nedílnou součástí celkového gastronomického zážitku. Vytváří první dojem a ovlivňuje, jak se v podniku cítíte. Měl by být v souladu s vizí kuchaře, ladit s jídlem, hudbou i atmosférou. Například v restauraci Amano cítíte italskou atmosféru už při prvním pohledu na interiér – jemně, ale jasně.
Může design restaurace ovlivnit chuťový zážitek hosta?
Rozhodně. Design nastavuje tón celé symfonie, která se v restauraci odehrává. Vše od výběru nádobí po osvětlení vás připraví na to, co očekávat na talíři, a pokud to vše harmonizuje, zážitek je o to silnější. Zeptejte se sami, jak ovlivňuje váš zážitek z prostředí například milování? Tak to samé platí pro hezkou romantickou večeři. Když vám bude do obličeje svítit studené světlo, nebudete mít pohodlnou židli a bude hrát navíc
úplně špatná hudba, taky si to moc neužijete (směje se).
Last modified: 19. 3. 2025
