Vítězný projekt spojuje tradici s inovací
Vítězná realizace představuje unikátní kovovou skulpturu umístěnou do dvorany zrekonstruovaných Císařských lázní. Výrazně červená, samonosná konstrukce, která spočívá na pouhých šesti podporách, se stala domovskou scénou Karlovarského symfonického orchestru. Autoři projektu – Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss – vytvořili mimořádně variabilní prostor se zasouvacím hledištěm a nastavitelným orchestřištěm.
„Fascinující je variabilita celého prostoru – zasouvací hlediště, nastavitelné orchestřiště a panely i zástěny, které upravují akustiku podle aktuálních potřeb, přičemž všechny prvky jsou navrženy tak, aby byly odolné a snadno se udržovaly,“ vyzdvihla mezinárodní porota. Úžasná je také možnost zcela změnit atmosféru díky závěsu, který se dá „zatáhnout“ podél celé fasády historické budovy.
Silná konkurence a další oceněné projekty
Ze 31 nominovaných projektů porota vybrala šest finalistů. Technologické centrum UMPRUM v Praze zaujalo citlivou rekonstrukcí a přístavbou historické budovy. „Tento projekt je nejen úspěšným architektonickým zásahem do složitého kontextu, ale vynikajícím příkladem toho, jak dodržovat zásady cirkulární ekonomiky,“ uvedla porota v hodnocení.
Sportovní hala v Řevnicích prokázala, že i účelová stavba může být architektonickým skvostem. Porota ocenila „vertikální strukturování hmoty s vystupující římsou parteru, které potlačilo dojem velkého monolitu, a také bazilikální osvětlení, vtipně využívající geometrii velkorozponových střešních vazníků.“
Kritéria hodnocení a trendy v české architektuře
Sedmičlenná mezinárodní porota v čele s řeckým architektem Alexandrosem Vaitsosem hodnotila projekty podle několika klíčových kritérií: rozmanitost architektury, udržitelnost, opětovné využití staveb, uhlíková stopa, posílení postavení architekta a sociální udržitelnost, řemeslné zpracování a emocionální působení staveb.
Ve své závěrečné zprávě porotci identifikovali tři hlavní zjištění o současné české architektuře. Znepokojil je nedostatečný ohled na životní prostředí při navrhování a abnormálně dlouhé administrativní procesy. „Nejčastější odpověď na dobu realizace zněla 8 až 10 let, což je více než dvojnásobek času, na který jsme zvyklí v zemích, kde máme praxi my,“ konstatovali porotci.
Speciální ocenění ukázala pestrost současné architektury
Cenu předsedy Senátu získal Nízkoprahový klub v Nové Pace. „Nízkoprahový klub je krásnou, a přitom přirozenou a důstojnou součástí okolí. Zároveň slouží a pomáhá těm, kteří neměli v životě tolik štěstí,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Ministerstvo pro místní rozvoj ocenilo revitalizaci Parku na Moravském náměstí v Brně za komplexní přístup k městskému prostoru. Cena Ministerstva průmyslu a obchodu putovala za příkladnou revitalizaci Mlýnu Hrušky na Slovácku. Novou Cenu Ministerstva kultury za zkvalitnění veřejného prostranství získala Obnova Tachovského náměstí v Praze.
Adaptace historických objektů dominuje současné architektuře
Významným trendem ročníku byla adaptace historických objektů. Příkladem je finálová Adaptace obilného sila v Pardubicích, součást revitalizovaného areálu Automatických mlýnů. Porota ocenila zpřístupnění industriální památky při zachování jejího charakteru.
„Prožitek začíná již v přízemí, které se otevřelo a proměnilo v otevřený a jedinečný prostupný parter pod zásobníky na obilí,“ popsala porota. „Udržitelnost je respektována i při volbě energetických systémů a technologií díky částečnému vytápění pomocí tepelného čerpadla země-voda a šesti geotermálních vrtů.“
Význam soutěže pro českou architekturu
„Česká cena za architekturu velmi dobře naplňuje zákonné poslání České komory architektů,“ uvedl předseda komory Jan Kasl. „Představuje odborné i laické veřejnosti kvalitní architektonickou produkci, jež může inspirovat jak soukromý, tak veřejný sektor.“
Soutěž je unikátní bezplatným přihlašováním a hodnocením mezinárodní porotou bez lokálních vazeb. Cílem je nejen ocenit kvalitní architekturu, ale také podporovat diskusi o stavební kultuře v České republice.
Slavnostní vyhlášení a budoucí výzvy
Slavnostní galavečer se uskutečnil 7. listopadu v pražském Foru Karlín s živým přenosem na ČT art. Devátý ročník potvrdil vysokou úroveň české architektury a její schopnost reagovat na současné výzvy.
Ocenění architekti zdůrazňují, že kvalitní architektura vytváří funkční a udržitelné prostory pro život. Letošní ročník ukázal schopnost české architektury nabídnout inovativní řešení respektující historické dědictví i současné potřeby společnosti. Výzvy v podobě dlouhých povolovacích procesů a důrazu na environmentální aspekty zůstávají tématy k řešení do budoucna.
Adaptace Česká cena za architekturu
Last modified: 6. 1. 2025
